V krátkém seriálu Vás chci seznámit s historií, technikami a účinky masáží.

Něco z historie:
Nelze říci, že již staří Římané, protože historie masáží je daleko starší. Nelze doložit použití masáží v pravěku, i když se to dá předpokládat, ale první písemné zmínky jsou z Egypta, později z Číny, Indie a dále ze všech částí světa, kde známe písmo. Tedy více než 7 000 let používá lidstvo masáže k léčbě a ovlivnění zdravotního stavu.
Původ slova masáž je odvozen od řeckého „masso“, což znamená mačkati, hnísti.
Již Alexandr Veliký oznámil, že se v Indii při svém tažení setkal s tamními lékaři, kteří používají prostředek, který má zázračný léčebný účinek – masáž.
Víme, že z Egypta se masáž dostala do Řecka, kde ji Hippokrates popsal jako výtečnou možnost „jak napjaté svaly uvolňovat, ochablé utužovat, a zdraví, hlavně krevní oběh, nespavost, hojení poranění vylepšovat“.
Od Řeků převzali masáže Římané a zařadili je do tzv. thermy, což byly lázně již s podlahovým vytápěním, bazény, šatnami a speciálními místnosti pro masáže. Zde i Galius Julius Caesar podlehl kouzlu masáží a měl pro ně vyčleněného speciálně vycvičeného otroka.
S historií masáží lze cestovat po celém světě, protože Arabové, Turci, Slované ( kdo by neznal ruskou baňu a březové metličky), Peršané, Kavkazké národy, samozřejmě Thajsko, Japonsko a Čína masáže rozvíjeli do rafinovaných technik. Ve většině těchto zemí jsou masáže součástí lékařské péče a přímo navazují na učení a jednotlivé školy. Proto mají masáže již v historii tak rozdílné techniky, postupy a používané pomůcky. Například Asyřané, Peršané a Egypťané přidávali vonné masti a bahno s olejem. U Židů byla masáž obestřena rouškou náboženské obřadnosti. V Japonsku používali různé válečky a paličky, u Indů byli nemocní hněteni na hrudníku pytlem plným malých kamenů a břicho bylo prohněteno kulovitým nástrojem z tvrdého dřeva. O blahodárnosti thajských technik šlapání, přikládání horkých předmětů se přesvědčují turisté dodnes. Mnohé z těchto technik se znovu objevují v nedávné historii i v Evropě.
Například v 19. století švéd Peer Henrik Ling byl v Indii vyléčen ze svých neduhů a s nadšením zvládl tamní techniku masáže a založil později věhlasnou Ling školu masáží, kterou rozšířili mnozí jeho žáci po celé Evropě.
V 20. století došlo k systematickému rozvoji masáží navazujících na evropskou lékařskou tradici. Tak vznikl systém rehabilitací a masáží, tak jak je známe dnes.
Později i v Evropě dochází k renezanci zejména východních tradičních škol a technik. Vznikají i nové systémy, které kombinují jednotlivé historické školy a značně se již odlišují od klasické zdravotní masáže.
S nejvýznamějšími druhy masáží Vás seznámím v dalších dílech.

Krásné dny přeje Váš masér            Jana Jelínková